Hledáme dárce plazmy COVID-19

Kdo je vhodným dárcem pokud jde o prodělaný průběh covid-19? Je třeba, aby měl nějaké specifické příznaky, nebo se mohou přihlásit i bezpříznakoví?

Dárci rekonvalescentní plazmy se může stát osoba, která prodělala infekci SARS-CoV-2, nejdříve 14 dní po uzdravení. Nejvhodnějším dárcem je zdravý muž nebo žena, která dosud nebyla těhotná, kteří měli klinické příznaky (teplota, kašel a další, včetně vážnějšího průběhu), protože u nich je větší předpoklad, že budou mít vytvořenou dostatečnou hladinu protilátek.

Kromě toho musí dárce splňovat obecné podmínky pro darování krve a jejích složek, tj. věk 18-60 let, v posledních 6 měsících nebyl na operaci nebo neprodělal endoskopické vyšetření, tetování či pearcing, netrpí závažným onemocněním, neprodělal rakovinu, infekční žloutenku B nebo C, nepatří do rizikové skupiny z hlediska přenosu krevní nákazy (nitrožilní uživatelé drog, osoby provozující rizikový sex, včetně osob MSM) a pod.

Vhodný zájemce kontaktuje transfuzní oddělení, kde rekonvalescentní plazmu odebírají (obvykle fakultní nemocnice nebo krajská transfuzní oddělení). Kontakt do ÚVN je kartotéka dárců krve 973 203 217, ohbkt@uvn.cz, nicméně na Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN Praha je možné se dostavit bez objednání, protože nejprve je zájemci odebrán vzorek krve k vyšetření protilátek proti koronaviru a v případě pozitivního nálezu je pak dárce kontaktován a je s ním dohodnut termín odběru.

V jakém věkové rozpětí by měli dárci být?

Důležité je, aby byli plnoletí, zdraví, platí pro ně obdobné podmínky jako pro dárce krve, tedy do 60 let.

Jak dlouho po uzdravení člověk může na darování přijít? (Tady je asi trochu zmatek v tom, zda se to počítá po odeznění příznaků nebo po pozitivním testu…)

Darovat rekonvalescentní plazmu je možné nejdříve 2 týdny po uzdravení a optimální doba je zpravidla další max. 3 měsíce, protože pak hladina vytvořených protilátek klesá. Darovat plazmu je možné v intervalu 1-2 týdny, tj. počet odběrů v tomto optimálním období je omezený.

Mohou přijít i těhotné ženy nebo ženy, které někdy rodily? (Tady prosím i o nějaké vysvětlení - proč mohou či nemohou ženy po těhotenství plazmu darovat)

Dárcovství krve či plazmy u těhotných není možné za žádných okolností. Pro odběr plazmy pro klinické použití by žena neměla být těhotná ani v minulosti (riziko výskytu tzv. HLA protilátek, které by mohly ohrozit pacienta - příjemce plazmy).

Je darování plazmy nějak rizikové pro dárce?

Darování plazmy i krve není a nesmí být pro dárce v žádném případě rizikové, i když nelze zcela vyloučit drobné komplikace, jako je např. kolapsový stav nebo modřina po odběru. Máme řadu mechanismů k zajištění bezpečného a, odhlédneme-li samotný proces zavedení jehly, i komfortního dárcovství. Dárce prochází před odběrem vyšetřením (měření tělesných hodnot, vyšetření krevního obrazu), vyplňuje rozsáhlý dotazník k odhalení možných zdravotních rizik, vše poté dárce probere s lékařem, který po zvážení aktuálního zdravotního stavu a případných možných rizik doporučí a nebo nedoporučí dárce k odběru.

Je možné darovat krevní plazmu opakovaně?

Krevní plazmu je možné darovat opakovaně, vždy nejdříve dva týdny po předchozím odběru, u darování rekonvalescentní plazmy se u prvních 4 odběrů akceptuje minimální interval 1 týden. Před každým odběrem dárce prochází shodným vyšetřením a posouzením aktuálního stavu. Jak již bylo řečeno, k léčbě covid-19 je plazma zpravidla využitelná zhruba 2-3 měsíce po uzdravení, využití ale má krevní plazma i nadále, takže může dárce docházet k odběrům pochopitelně i nadále.

Kolik tekutiny člověk daruje a je třeba před a po darování dodržovat nějaký speciální režim?

U rekonvalescentní plazmy se odebírá obvykle 660 ml plazmy (v rozmezí 600 – 700 ml) a z jednoho odběru se vyrobí 3 léčebné jednotky. Jednomu covid-19 nemocnému se obvykle podávají 2 jednotky, znamená to, že dvěma odběry se vyrobí léčebná dávka pro tři pacienty. Speciální režim při odběru rekonvalescentní plazmy není, je to jako při každém jiném dárcovství krve a jejích složek: večer dravá večeře, bez nadměrného množství tučných jídel, jen mírná nebo žádná konzumace alkoholu, ráno lehká snídaně, nedoporučují se mléčné výrobky, hlavně dostatek tekutin. Po odběru se doporučuje opět doplňovat tekutiny, vyvážená strava a v den odběru se nedoporučuje žádná fyzicky příliš namáhavá aktivita.

Kdo je naopak naprosto nevhodný dárce?

Plazmu nemohou darovat osoby, které nesplňují obecná kritéria pro darování krve a jejích složek, které nemají dobré žíly, které v minulosti dostaly krevní transfuzi nebo ženy, které byly těhotné.

Jak probíhá odběr?

Po před odběrovém vyšetření, jehož součástí je vyšetření krevního obrazu, teploty, tlaku, pulsu a posouzení stavu lékařem, se dárce odebere k lůžku, je mu napíchnuta žíla a je připojen na přístroj, tzv. separátor, který procesem plazmaferézy odděluje plazmu z krve. Jeden odběr trvá 40-50 minut. Odebrané vzorky se testují na krví přenosné infekce a zjišťuje se v nich přítomnost léčebných, tzv. virus neutralizačních, protilátek (ve speciální virologické laboratoři Vojenského zdravotního ústavu v Těchoníně). Odebraná plazma se ošetří tzv. patogen inaktivací a následně zakonzervuje hlubokým zmražením.

Jak dlouho je možné krevní plazmu využít?

Díky konzervaci je možné plazmu transportovat a dlouhodobě skladovat, exspirace je až tři roky po odběru. Toho jsme v ÚVN využili na počátku druhé vlny epidemie, kdy jsme měli zásoby z první vlny a mohli jsme tak prověřenou plazmu poskytnout nejen našim pacientům, ale i dalším nemocnicím.

Je nějaká skupina nejvíce vyhledávaná

Je třeba si uvědomit, že je léčba rekonvalescentní plazmou vázaná na krevní skupinu, tzn. pacientovi může být aplikována pouze krevní plazma od dárce s odpovídající krevní skupinou. Největší nedostatek je plazmy krevní skupiny AB, protože tato skupina je v populaci nejméně zastoupená a na druhou stranu se, z hlediska podání plazmy, jedná o univerzální krevní skupinu, kterou je možné podat kterémukoli pacientovi. Nedostatková bývá též krevní skupina B, která je druhá, nejméně častá.

Kam se mají lidé přesně vydat, pokud plazmu chtějí darovat? Mají se hlásit na nějaká speciální pracoviště nebo vyplňovat předem jakékoliv formuláře?

Nechť se obrátí na specializované pracoviště, kde s nimi proberou vhodné termíny dárcovství a další podrobnosti. Pokud chtějí darovat v ÚVN, pak mohou přijet i mimopražští, máme možnost, pokud přijedou ze vzdálenějších míst, proplatit cestovné. Kontakt ÚVN 973 203 217, ohbkt@uvn.cz. Je možné se ale dostavit bez objednání, kdy bude zájemci odebrán vzorek na vyšetření protilátek proti SARS-CoV-2 a následně bude kontaktován k provedení vlastního odběru. Z dalších zařízení je t.č. možné rekonvalescentní plazmu darovat zde: Thomayerova nemocnice Praha, VFN Praha, FN Královské Vinohrady Praha, ÚHKT Praha, Masarykova nemocnice Ústí n.L., Krajská nemocnice Liberec, FN Hradec Králové, Plasmaferetické centrum Plasmafera České Budějovice, FN Olomouc, Baťova nemocnice Zlín, FN Olomouc, FN Ostrava a FN Brno.

Český červený kříž praha 9

Společnost Český červený kříž (ČČK) se sídlem v Praze, IČO 00426547, je humanitární společností působící na celém území České republiky; existuje ze zákona. Je státem uznanou národní společností Červeného kříže ve smyslu mezinárodního práva; z hlediska vnitrostrátního práva je spolkem.

Mezinárodním výborem Červeného kříže byl Český červený kříž uznán 26.8.1993 a za člena Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce byl přijat 25.10.1993.

Působí zejména v oblasti humanitární, sociální, zdravotní a zdravotně-výchovné. Naplňování poslání a plnění úkolů ČČK je všeobecně prospěšnou činností.

Oblastní spolek ČČK v Praze 9 rozvíjí svoje aktivity na úseku sociálním a zdravotním, a to na území: Praha - 3, Praha - 6, Praha - 8, Praha - 9, Praha - 10, Praha - 14, Praha - 18, Praha - 19, Praha – 20, Jirny, Benešov.

Ohlasy zákazníků